Myslivost má svůj vlastní jazyk, který se v mnoha ohledech liší od běžné mluvy. Nejvíce je to patrné právě při označování zvěře. Co laik označí jako „srnce“ nebo „divočáka“, to myslivec upřesní podle pohlaví, věku, vývoje trofeje a často i podle ročního období. Tato přesnost není jen tradicí, ale i nezbytností pro správné vedení myslivecké evidence, dodržení lovného plánu a zachování kultury lovu. V tomto článku si přiblížíme, jak myslivci označují jednotlivé druhy zvěře, co která slova znamenají a proč je důležité je používat správně.